Léto s onkoláčkem

Onkologické onemocnění si nevybírá, postihuje staré, mladé i ty nejmladší. Rodič onkologického pacienta se musi pripravit na to, že zažije věci, které by nejraději nikdy nezažil. 

Poslední tři týdny jsme s dcerkou strávily opět na JIP. Téměř všechny sestřičky už známe jménem, zahradu nemocnice známe zpaměti křížem krážem.
Co nás sem přivedlo tentokrát? Nejběžnější problém, se kterým onkologičtí pacienti chodí k hospitalizaci je teplota - pri oslabené imunitě je to často jediný varovný příznak probíhající infekce.  My ale máme opět něco extra. V minulém článku jsem psala o podezření na epilepsii. To se zatim nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo. I přes všechny kompenzace a léky, které malá užívá se bohužel tyto stavy opakovaly. Doma jsem podala diazepam a jelo se opět rychlou. 
Ani lékaři nejsou jednotní v tom, co poruchy vědomí maličké způsobuje. Máme za sebou desítky hodin EEG, magnetické rezonance, hromadu dalsich vyšetření. Příčina je stale nejasná. Dokonce už probíhá genetické testování holčičky i nás rodičů. 

Léto nám tedy nezačalo úplně nejšťastněji. Nyní po dalším téměř měsíčním přerušení je chemoterapie znovu spuštěna a ja doufám, že alespoň do konce tohoto protokolu (cca 14 dní) vydržíme dojíždět ambulantně. Máme v plánu pár výletů po blízkém okolí, abychom ja i starší děti měli pocit že si léto užíváme. Zapojili jsme se třeba do hry Léto s Déčkem - mrkněte na instagram @inspiro_matka pro vice informací. Dejte mi vědět, jestli se taky zapojíte a užívejte léto ve zdraví a bezpečí!